nemohlo to být na pořád
Duben 29th, 2008
Jednoho deštivého úterý, kdy jsem měl tři dvouhodinová cvičení v řadě přednášet něco, na co jsem taktak stihl připravit, jsem si chtěl ušetřit čas a jet autem do školy. A tak jsem jel svou trasou a najednou z ničeho nic přede mnou stojí auto. A já jedu. Pak brzdím, ale bohužel na mokré silnici pořád jedu. Pak už jen vidím vzedmutou a zlomenou kapotu a vím, že se někde stala chyba. 78 mesíců šušněný bonus povinného ručení se rozplynul tak rychle, jako bonus na havarijní pojistce … ale v tu chvíli jsem byl rád, že ji mám.
Příčinou této eskamotérské akce byla dívenka, která skočila do přechodu a pán přede mnou byl naštestí rychlejší a ubrzdil to, takže se dívenka jen otočila a zmizela. Né tak já. Ani neubrzdil, ani neotočil, ani nezmizel.
Takže stav utkání Honda vs. Renault je vidět z následujících foto:
takže jááá…

a můj soupeř:

a zdá se vám snad, že jsem na tom podstatně hůř? Tak to je holt daný zase fyzikou (tak, jako součinitel smykového tření, který – jak už vím – může být na mokré silnici nedostatečný). Přední část auta, který brzdí se ponoří a zatímco zadek nadzvedne. Takže vlastně při nárazu zezadu auto podjedu. Tak proto ta zlomená kapota. Praktická ukázka zde: http://www.youtube.com/watch?v=E7TmFt6OGZ0
Takže tak … shit happens!
Update (5.5.): Hned jsem volal na pojištovnu, vyřešil obě pojistné události, ve středu zajel k likvidátorovi a hned s autem do servisu a v pátek 9.5. na moje ctěné narozky bude (snad) auto ready, fready
Entry Filed under: škola (života)
1 Comment Add your own
1. nohme | Květen 1st, 2008 at 20:26
Leave a Comment
Some HTML allowed:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>
Trackback this post | Subscribe to the comments via RSS Feed