Honzíkova cesta

Farewell to Germany!

Únor 16th, 2007

Tak. A je to tady. Konec mého pobytu v Německu se přiblížil tak rychle, že tento článek píšu už České kotliny. Poslední dny byly poměrně náročné a to jak z pracovních důvodů (schůzka v Koblenzi) tak z loučících důvodů. Celkem proběhly dvě poměrně mocné akce. Jedna z nich byla zmíněna v minulém článku, o druhé možná napíše Blanche v rubrice Hurááá výlet. Každopádně se opět celá naše tlupa potkala (tentokráte již opravdu naposled) a mocně oslavila můj odjezd. Bylo moc příjemné hrát stolní fotbálek s vedoucími (i proti nim). A hráli fakt dobře. Ptal jsem se, kdy se to naučili, když pořád pracují….

Tohoto klání se účastnila i Blanche, která mě přijela do Saarbruckenu vyzvednout a podívat se trochu po světě. A tak se stalo … v úterý proběhl výlet do Strassburgu, při zpáteční cestě jsme zavítali do Heidelbergu. Za ten týden jsem ujel přes 1500 km, za což se Straně Zelených velmi omlouvám. Nicméně žádný z kolegů vědců dosud neprokázal, že oteplování způsobuje člověk. A navíc, CO2 není škodlivý a příroda by bez něj nemohla fungovat. Takže jsem přírodě možná trochu pomohl. Anebo ne? No každopádně nevím, jak bych vlakem stěhoval tu haldu krámů, co jsem si vezl. Takže tak. V Praze mě hned čekalo pár nepříjemností, na které jsem velmi rád zapomněl v klidném a tichém hlavním městě Sárska. Nejdříve jsem si naklepal záda na pražských výmolech (cestou z Michle na Žižkov jich je více, než v celém Sársku), pak jsem tahal své cenné věci (takže počítač) do 5. patra a pak kroužil kolem Žižkova a hledal místo k zaparkování. Ráno probíhalo totéž před budovou VŠE. Aaaach jo.

A tohle ještě tři měsíce? Ve škole probíhalo všechno překvapivě snadno, od získání klíčů až po papírování, které tam čekalo. Už plánujeme další cesty, konkrétně příští týden do Ostravy a druhý týden v březnu do Koblence, pro velký úspěch. Mno a pak už snad přijde jaro … Takže naštěstí si mě ta Praha tolik neužije. Takže tak.

Mise to byla veleúspěšná, vedla k rozvoji jak duševního Jendy, tak vědeckého Jendy. O úspěchu hovoří fakt, že se tam mám vrátit příští září, ale to je zatím jenom moje, Paula, Thierryho a Idoii přání…

DFKI GRUPPO

no comment!

tadyjadyadyjá…to je vše přátelé

Entry Filed under: zážitky z cest