Honzíkova cesta

Evropanovo dilema

Květen 29th, 2008

Dnešní skřek bude o poznání kratší protože moje téměř celodenní náplň práce byla poslouchat příspěvky na konferenci. Ale přece jenom jsem v zemi 1000 a jedné noci (během kterých se dá oškubat evropan). Po uvítacím ceremoniálu v sále pro 1000 lidí jsem zůstal v témže sále na přednáškový blok. Přiznám se bez mučení, že v tak luxusně měkoučkých sedadlech jsem dlouho bdělý nevydržel a v přítmí sálu si trochu pospal. Celý den jsem se tak nějak potloukal a navštěvoval přednášky až do večera, kdy měla být uvítací recepce. Kdo by si myslel, že budeme v hotelu, ten se mýlil. Přistavili 20 autobusů a odvezli nás někam dost daleko, do (jak můžu jen hádat) tradičního berberského osídlení, kde bylo (samozřejmě) spoustu jídla a pití a nějaké kulturní představení a tak. Seděli jsme u stolu s jedním američanem, který vyprávěl, že včera jel do města taxíkem za 50 dirhamů, zpátky za 20, dnes ráno zpět do města za 30 a z města za 10. Kolik je tedy reálná cena té služby? 5 dirhamů? Je to fakt sviňácký (ne že bysme to doma neměli)… Mno a na závěr, když jsem se dostal do hotelu, zjistil jsem, že nemám už co pít. Poptal jsem se na vodu a dostal vodu. Došel jsem na pokoj a zjistil, že víčko není úplně zapečetěné. Pamatuju si, že v jedné brožuře (moc jsem jich nečetl, jen jsem hledal, jaký tu mají proud kvůli počítači) bylo, že mám kontrolovat, jestli je obsah lahve původní právě neporušeným víčkem. Protože (to už vím) Arabové kvůli 5 dirhamům se můžou potrhat. Mno ale co teď. Voda je studená, nevím jestli poznám, že je z kohoutku. Žízeň mám velkou. Dolu nejdu, abych se dohadoval, že to bylo zavřený. Už jsem ledacos snědl a trávicí trakt to zatím přestál. Ale nemusel by. Jenže co když ta voda je dobrá a tohle je jen odhad. Už jsem se napil. Když se napiju víc, je větší šance, nebo už jsem brouka pozřel a víc už se podělat nemůžu? Good old EU i s takovejma jako je ČR.

Entry Filed under: zážitky z cest