Posts filed under 'škola (života)'
Tak a je to tady. Po sérii přijemných chvil a událostí se musela, dříve nebo později, dostavit méně příjemná událost, a to samozřejmě v nejmíň vhodnou dobu. Ještě to není ani rok od mého posledního velkého prů..švihu se ztraceným batohem a dostavil se problém podobného rázu, který opět pramení z vlastnictví něčeho movitého. A v tomto případě, díky té přehnané movitosti, dopadla moje milá Hondička jak sedláci u chlumce. Po několika nepříjemnostech na sídláku (sprejem počmáraný zadek, ukradené háčko a promáčklé dveře), je tohle další (a mocný) zářez na pažbě mého milého povozu.
Jednoho deštivého úterý, kdy jsem měl tři dvouhodinová cvičení v řadě přednášet něco, na co jsem taktak stihl připravit, jsem si chtěl ušetřit čas a jet autem do školy. A tak jsem jel svou trasou a najednou z ničeho nic přede mnou stojí auto. A já jedu. Pak brzdím, ale bohužel na mokré silnici pořád jedu. Pak už jen vidím vzedmutou a zlomenou kapotu a vím, že se někde stala chyba. 78 mesíců šušněný bonus povinného ručení se rozplynul tak rychle, jako bonus na havarijní pojistce … ale v tu chvíli jsem byl rád, že ji mám. 
Příčinou této eskamotérské akce byla dívenka, která skočila do přechodu a pán přede mnou byl naštestí rychlejší a ubrzdil to, takže se dívenka jen otočila a zmizela. Né tak já. Ani neubrzdil, ani neotočil, ani nezmizel.
Takže stav utkání Honda vs. Renault je vidět z následujících foto:
takže jááá…
a můj soupeř:
a zdá se vám snad, že jsem na tom podstatně hůř? Tak to je holt daný zase fyzikou (tak, jako součinitel smykového tření, který – jak už vím – může být na mokré silnici nedostatečný). Přední část auta, který brzdí se ponoří a zatímco zadek nadzvedne. Takže vlastně při nárazu zezadu auto podjedu. Tak proto ta zlomená kapota. Praktická ukázka zde: http://www.youtube.com/watch?v=E7TmFt6OGZ0
Takže tak … shit happens!
Update (5.5.): Hned jsem volal na pojištovnu, vyřešil obě pojistné události, ve středu zajel k likvidátorovi a hned s autem do servisu a v pátek 9.5. na moje ctěné narozky bude (snad) auto ready, fready
Duben 29th, 2008
Kratičký jazykozpytný článeček na téma „V kolik hodin půjdeme na oběd“ v angličtině. Znalost tohoto jazykového jevu vám zajistí, že neprošvihnete oběd s přáteli nebo kolegy.
Takže. Když vám někdo řekne, že půjdete na oběd v „half one“ v kolik půjdete?
a) 12:30
b) 13:30
c) nepůjdete vůbec protože nemáte hlad, nebo peníze.
A výsledek? c) to není, ale něco jsem tam dát musel. A odpověd zní: Obojí je správně. Aha, říkáte si. To jsem zase o dost chytřejší. Ale odpověď to není zcela uspokojivá, protože vám v ní lítá 60 minutek. Věc se má tak, že všude kromě Irska znamená „half one“ půl jedné, zatímco irské „half one“ znamená půl a jedna … takže půl druhé.
Listopad 8th, 2007
Po krátke odmlce přináším čerstvé ovoce a to díky opeře, kterou jsem navštívil a díky článku, který jsem musel po jejím skončení submittnout.
Continue Reading Říjen 31st, 2007
tak a máme tu po týdenní odmlce další slint. Bude to takový z těch obecnějších. Co dělám, co jím, kam chodím a tak.
Takže začnu událostí týdne. Půjdu na operu. Nikdy jsem nic podobného neviděl, pěkný hadry sebou mou, vstupné bylo kapsu nevětrajících 6 ojráčů a navíc mě to zajímá. K tomu exotická kombinace italského zpěvu a německých titulků. Kdo by odolal. Takže se těšte na reportík. Krásně plynně vyřídil lupeny a pomalu začínám vládnout německy.
Co dál? Zatímco v Čechách vás berou na hool (jak píše D-FENS), tady je to – co se financí týče – pořád stejně dobrý. V menze se dá pořídit Tellergericht za 1 euro a kýbl ovocnýho salátu za půl eura. Je fakt, že nebýt experimentátorem a nebojsou v této oblasti, tak si asi nevyberu … např. játrové knedlíky (velikosti rajčete asi….) se zelím a hranolkama … to je vostrý. Včera pro změnu podivné bramborové knedlíky ve formě zdrclé krupicové kaše se zelím a nějakou omáčkou … to už bylo i pro Němce asi hodně. Jedna holčina se mě ve frontě zeptala „was ist das?“ … tak jsem jí svou plynnou němčinou s usměvem odpověděl „ich weiss nicht“ mno co jí na to mám říct, taky, že jo.
Mno a protože dochází pomalu zásoba pivíčka, tak přišel Plus s akcí českých výrobků, kde mě nejvíce zaujala nabídka Plzně v 0,5 lahví za zhruba 16 Kč. Mno, pár let jsem studoval ekonomku, ale jaktože tady – 600 km od Plzně – stojí nejlepší pivo na světě tak málo (o co víc je smutnější, že stojí méně než v CZ), to mi hlava nabere. Možná ta vysoká cena je odměnou za tak velkou spotřebu v CZ. Nevím. A vůbec ty potraviny tady jsou děsně dobrý a hodně levný. Takže v tomto směru nestrádám. Třeba 750 gr jablečná přesnídávka stojí 0,5 eura (to zhruba stojí ta pidi dětská výživa) a tu já můžu. Ale včera půl litru piva a půl litru přesnídávky nebyl zrovna dobrý nápad, to musím uznat. Asi bych byl býval vděčnější za tu malou přesnídávku
Co dál? Práce dost, i když mi to teď nějak nejde. Byl jsem si zase zaplavčit a byl jsem tam zase úplně sám. Tentorok mám (jak už jsem psal) i stůl a židli a dokonce dva monitory. Což je často fajn.
Takže tolik… čiao.
Říjen 27th, 2007
Tak jsem už pátý den ve starém známém Saarbrueckenu. Není to žádný vzrůšo na který jsem zvyklý ze svých cest. Vím kam jít, vím kde zaplatit, vím jaký papíry kde potřebuju, vím jak těžké je získat klíč od kanceláře a mám doma internet. Takže po 4 pracovních dnech mám vyřízeno téměř vše. Jsem zase student, mám kde bydlet, mám tramvajenku a kartu do menzy a jsem o 300 euro lehčí za nájem a školné. Vše je tu tak nějak při starém. V DFKI stejní lidé, v Plusu stejné pokladní, jen moji španělé jsou pryč. Už mám své pracovní místo (což jsem za 5 měsíců minulý rok nezískal), na druhou stranu bohužel ještě ani nemám peníze za minulý rok, což mi trochu komplikuje život (mno… už od května, takže to nějak snáším).
Je to divné, ale po spoustě zážitků z minulého roku, teď nevím o čem napsat. Jo třeba včerejší oběd. Rybí file s koprovou omáčkou a bramborovou kaší… silná káva… ale když se překoná ten úvodní strach tak je to dobrý … ale zase ty obědy venku na sluníčku tady fakt stojí za to.
Takže to je všechno.. ještě tu bude fotka .. ale až za chvíli
Říjen 11th, 2007
Next Posts
Previous Posts