Honzíkova cesta

Co bude dál? Wohnung? Na ja…

2.7.2007: UPDATE – VIDEJO ZDE

Už to déle nebudu schovávat. Přidal jsem se ke skupině nemajetných co by rádi bydleli v bytě Rozbil jsem pár prasátek a vybral jsem si byt. Je to takový holobyt v Malešicích, 2+1. Všechno kolem bylo dobrodružství, největší vzrůšo bylo prokazování příjmů, kdy se spořitelně nelibilo moje stipendium a jako příjem mi jej neuznali. Prý je to krátkodobý příjem … aha … kolik lidi vydrželo v práci tři roky … což je doba po kterou ja stipendium pobírám. Takže nakonec o prsa jsem na svou hypo dosáhl (tyhle peripetie nastaly v době kdy jsem měl zaplacený velmi velký nevratný rezervační poplatek) … mno a protože se courá odhad nemovitosti, tak už je realitka týden ve skluzu. Co to znamená pro mě? Že budu mít o dost méně času na zařízení a zobytnění mojeho doupěte.

Ale co… už mám vybrané základní vybavení – postelogaučík. A stůl pod počítač už mám koupený. Takže? co víc? Mno a protože se nepovažuju za nějak extra silné jedince a každé stěhování nábytku by mohlo poškodit mé tělo, rozhodl jsem se, že si celý byt nejdříve namodeluju … tak jsem si stáhl prográmek SketchUp, který jsem se během asi třech dnů docela naučil a vzniklo z toho toto:

Můj budoucí byt včetně 3 osob (jedna ležící – asi já, jedna na gauči – zase já a jedna u kompu – to budu asi taky já) a obrazů na zdech.

Celkový pohled:

A ješte jednou:

Celý model je na centimetr přesný. Včetně toho počítačového stolku, který bude potřebovat trochu „votunit“

takže kolaudaci zdar a 30-leté hypotéce zmar

1 comment Červen 29th, 2007

Co jsem dělal po řecku!

Vážení trpěliví,
od návratu z Řecka po mě nebylo ani vidu ani slechu. A to třeba ani na internetu. A proč? Protože …

Na letišti v Praze jsem přistál v pondělí v 6:15 AM. Od 9 AM se konal dvoudenní meeting všech partnerů našeho projektu. Mno a mezitím moc času není. V 7 jsem se dostal domu, vykoupal, a vydal se do školy. Tam pobýval až do 7 PM a 8 PM byla společná večeře. Vrátil jsem se témeř o půlnoci a ráno vstával v 7. A v úterý to samé – akorátže v uterý jsme skončili U Houdků, takže to bylo poněkud domáčtější než v luxusní restauraci na Petříně… Ve středu dopoledne jsem dodělal resty a vydal se na vodu.
A cože jsem tam dělal? Samozřejmě, žádná zábava – jen samá práce:

Ochutnávali jsme řecké speciality:

Fotili se s kamarádkama:

Zkoušeli odolnost vodních plavidel:

A hlavně dávali na obdiv své pekáče buchet a ostatní svalstvo a muskulaturu:

Mno a tak jsme se dopracovali až k neděli. Po neděli následovala únava a hlavněěě.. schůzka ohledně další vody … která bude od 13. do 15. července – stejná řeka, stejné svaly, stejné vylomeniny … co je dál bude v dalším článku

1 comment Červen 29th, 2007